Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

V Itálii u řeky Arzino

Když si někdo představí dovolenou v Itálii, tak si nejspíše vybaví moře, nebo vysoké Alpy. My letos byli někde mezi. Našli jsme ubytování přímo u krásné průzračné řeky přesně tam, kde hory končí a začínají ty rozlehlé pláně, které končí až dlouhými plážemi u Benátek. Tam na severovýchodě, ve Furlánsko-Julském Benátsku, ve vesničce jménem Casiacco jsme se v sobotu odpoledne vyvalili všichni z auta po skoro devítihodinové cestě. Všichni a to včetně psů. Zaparkovali jsme u řady domů hned u hlavní silnice, která se táhne celou vesnicí od jihu až na sever. Majitelé, kteří nám ubytování pronajímali, nás přivítali s otevřenou náručí. Byli jsme jejich první hosté po tom, co nemovitost v Itálii koupili, zrekonstruovali a rozhodli se ji pronajímat, takže jsme z toho byli trošku nervózní. Neradi bychom totiž měli na svědomí nějakou pohromu. Když totiž žijete se dvěma pejsky a předškolní holčičkou, tak se občas nehody stávají. Přesto předání proběhlo v pořádku. Majitelé nám později ještě dovez...
Nejnovější příspěvky

Chorvatsko - nová krev

Rád bych popsal jaké to je, když jsem se dobrovolně rozhodl jet do země, kam jezdí v létě spousta Čechů. No ty kráso - Chorvatsko. Nikdy bych neřekl, že tam pojedu se svojí rodinou a dobrovolně. Ale co se dá dělat, když je to hned za Polskem nejblíž k moři. Prostě to nějak dávalo smysl. Máme raději teplíčko a tak jsme naložili do auta celou rodinu včetně psů a vyrazili na jih. Byl jsem z té dovolené hodně příjemně překvapen. Myslel jsem si, že to bude špatný, ale cítil jsem se skoro jako doma. Copak, že turisté z Ameriky hledají McDonald’s, aby se pořádně najedli jako doma, ale my nakonec vyhlíželi všude Lidl, abychom si nakoupili jako doma. Bylo to fajn. Moc se mi to líbilo. I když jazyky jsou si podobné, ale ne stejné, tak se mi Chorvatsko bez příkras líbilo.  Mrzí mě, že Chorvati asi do Čech nejezdí tak intenzivně jako Češi tam. To je podle mě velká škoda, že nemáme vztahy s Chorvaty vzájemnější než jen na to, abychom jsme s tam jeli v létě vymejt do moře a hurá přes hory zase z...

Hrnčířské trhy v Berouně - ohlédnutí

Jak člověk tráví volný čas? Třeba tím, že navštíví vyhlášené trhy v Berouně, které jsou plné nejen keramických výrobků z celé republiky. Letos jsme s rodinou na ně zavítali podruhé. Prvně jsme si tam našli dodavatele naší nové stravovací soupravy talířů, misek a hrníčků. Teď v září jsme tam jeli jen dokoupit to, co zbylo, abychom mohli postupně vytlačit výrobky z IKEA nebo podobné "mejd in čajna", které jsou sice jakoby perfektně vyrobené na strojích, ale chybí jim ta láska zanechaná lidskou rukou. Z první návštěvy jsem měl smíšené dojmy. Skoro nic jsme si neodnesli. Žena šla na jistotu ke stánku s názvem "Fortel" a nebýt toho, tak bych si asi buď nic nevybral, nebo naopak koupil všechno, protože každý stánek nabízel něco zajímavého. Potřebovali jsme si tenkrát najít svůj vlastní domácí styl, abychom nekupovali pokaždé nové a nové výrobce. Našli jsme si Fortel, neboť jejich nádobí je takové přesně pro nás. Zainvestovali jsme do toho a pokaždé, když jíme z těch talíř...

Druhé léto s dcerkou

Od posledních dvou ne moc povedených létech jsme se rozhodli, že strávíme dovolenou na chatě u rodičů. Není to asi nejoriginálnější dovolená, ale pro každého se tu něco najde. Dovolenou stejně podřizujeme dcerce a tomu, jak co kolem sebe vnímá. Čekaly nás tedy dva týdny dovolené a pár víkendů na výletech za rodinou. Léto bylo i fajn z toho důvodu, že mi koncem června skončila konečně zkušební doba v Metrostavu a mohl jsem být trošku víc v klidu a vybrat si konečně dovolenou.  První týden jsme měli na hlídání malou švagrovou, takže bylo o zábavu postaráno, hlavně dcerka si to užívala, protože měla parťačku na blbnutí. Chodili jsme se s ní také prvně koupat do přehrady. Brali jsme jí kruh a rukávky, aby s námi mohla do hloubky. Ne vždy se jí to líbilo, ale společně s tetou jsme ji vždy odvezli do hloubky a tam si jí posílali, točili s ní a házeli ji v kruhu do vody. Když začala drkotat zuby, tak jsme s ní šli na ručník. Chvíli si pak ještě hrála na břehu, pobíhala mezi loďkami a ruči...

Zakarpatska Ukrajina: Co nám kdysi patřilo

Není časté, aby člověk z České republiky zavítal také někdy na východ. Do zahraničí za poznáním či relaxací volíme většinou západ nebo jih. A přece na východě je toho také mnoho k vidění. Vzdálené je od nás toto místo jen pár set kilometrů a bývaly doby, kdy až sem sahaly hranice tehdejšího předválečného Československa. Zakarpatská Ukrajina nebo Podkarpatská Rus, jak ji lze nazývat podle toho z jaké strany Karpat se díváte, je zajímavý kus země. A ačkoliv nás velmi zajímalo, jaké to bylo za Československa, tak někteří obyvatelé vypadali, že si nejsou jisti, pod kterou to zemi teda nakonec patří. "Dobrij děň, mohu se zeptat, jak bylo za Československa? Dóbro či špátně?" Před necelými sto lety byla Zakarpatská Ukrajina součástí Československa. Ačkoliv nám jen málokdo dokázal říct, jaké to tenkrát bylo, tak přeci jsme poznaly hodně odkazů na Československo. Architektura byla zřejmá hned na první pohled. V každé vesničce jsme našli domy, které se nápadně podobaly rodinným domkům ...