Přeskočit na hlavní obsah

Chorvatsko - nová krev


Rád bych popsal jaké to je, když jsem se dobrovolně rozhodl jet do země, kam jezdí v létě spousta Čechů. No ty kráso - Chorvatsko. Nikdy bych neřekl, že tam pojedu se svojí rodinou a dobrovolně. Ale co se dá dělat, když je to hned za Polskem nejblíž k moři. Prostě to nějak dávalo smysl. Máme raději teplíčko a tak jsme naložili do auta celou rodinu včetně psů a vyrazili na jih. Byl jsem z té dovolené hodně příjemně překvapen. Myslel jsem si, že to bude špatný, ale cítil jsem se skoro jako doma. Copak, že turisté z Ameriky hledají McDonald’s, aby se pořádně najedli jako doma, ale my nakonec vyhlíželi všude Lidl, abychom si nakoupili jako doma. Bylo to fajn. Moc se mi to líbilo. I když jazyky jsou si podobné, ale ne stejné, tak se mi Chorvatsko bez příkras líbilo. 

Mrzí mě, že Chorvati asi do Čech nejezdí tak intenzivně jako Češi tam. To je podle mě velká škoda, že nemáme vztahy s Chorvaty vzájemnější než jen na to, abychom jsme s tam jeli v létě vymejt do moře a hurá přes hory zase zpátky. Cesta byla náročná, nakonec jsme se rozhodli, že příští rok zkusíme něco bez auta letecky a bez psů. Jet tam znovu, určitě bych se zajímal o jiné věci. Mrzí mě, že jsem se neměl víc k plánování dovolených, když nás do Chorvatska brával táta. Znal jsem jen ty dětské zkušenosti a docela mi letos chyběly ty dospělácké. Největší trápení jsme měli s pejsky, kteří buď měli problém s vedrem nebo se zákazem se jít zchladit do vody kdekoliv. Přesto jsme až na výjimky všechno zvládli a i naši pejsci se měli možnost vykoupat v moři. 

Byla to ale ta pravá dovolená? Moc ne. Snažili jsme se ušetřit a to je hned znát. Vešli jsme se s dovolenou na 10 dní do cca 30 tisíc korun, což je na jednu stranu fajn, že to nestojí tolik, protože to bylo nějaké naše minimum a hlavně jsme to brali ne úplně z rozpočtu na dovolenou určeného. Na druhou stranu zůstat 10 dní doma a flákat se by bylo možná příjemnější než dohánět cestování. Docela mi to otevřelo jiný pohled na dovolenou, kterou jsem znal dřív. Dovolená by neměl být stres z cesty, ale všechno by mělo být spíše o relaxu. Příští rok jsem se rozhodl, že to udělám jinak a budu spíš trvat na kratších cestách a více času doma na lelkování. 

Má smysl psát o Chorvatsku? Moc fotek sem také nedám. Ty, které jsem chtěl nasdílet přátelům, jsou na facebooku. Každý tam jezdí, tak pokud jste tam nebyli, jeďte také. Klidně jako my zůstaňte dál od moře, 5 km od pobřeží, nad Rijekou a jezděte kam to dá a zkuste si zažít Chorvatsko podle sebe. Přivezte si výborný olivový olej a užívejte si, protože až se vrátíte domů, tak vedro bude stejné, ale to moře bude sakra chybět. 

Nechť vás provází sílá nejen na cestě do Chorvatska. 

Fotografie z cesty zde

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V Itálii u řeky Arzino

Když si někdo představí dovolenou v Itálii, tak si nejspíše vybaví moře, nebo vysoké Alpy. My letos byli někde mezi. Našli jsme ubytování přímo u krásné průzračné řeky přesně tam, kde hory končí a začínají ty rozlehlé pláně, které končí až dlouhými plážemi u Benátek. Tam na severovýchodě, ve Furlánsko-Julském Benátsku, ve vesničce jménem Casiacco jsme se v sobotu odpoledne vyvalili všichni z auta po skoro devítihodinové cestě. Všichni a to včetně psů. Zaparkovali jsme u řady domů hned u hlavní silnice, která se táhne celou vesnicí od jihu až na sever. Majitelé, kteří nám ubytování pronajímali, nás přivítali s otevřenou náručí. Byli jsme jejich první hosté po tom, co nemovitost v Itálii koupili, zrekonstruovali a rozhodli se ji pronajímat, takže jsme z toho byli trošku nervózní. Neradi bychom totiž měli na svědomí nějakou pohromu. Když totiž žijete se dvěma pejsky a předškolní holčičkou, tak se občas nehody stávají. Přesto předání proběhlo v pořádku. Majitelé nám později ještě dovez...

Hrnčířské trhy v Berouně - ohlédnutí

Jak člověk tráví volný čas? Třeba tím, že navštíví vyhlášené trhy v Berouně, které jsou plné nejen keramických výrobků z celé republiky. Letos jsme s rodinou na ně zavítali podruhé. Prvně jsme si tam našli dodavatele naší nové stravovací soupravy talířů, misek a hrníčků. Teď v září jsme tam jeli jen dokoupit to, co zbylo, abychom mohli postupně vytlačit výrobky z IKEA nebo podobné "mejd in čajna", které jsou sice jakoby perfektně vyrobené na strojích, ale chybí jim ta láska zanechaná lidskou rukou. Z první návštěvy jsem měl smíšené dojmy. Skoro nic jsme si neodnesli. Žena šla na jistotu ke stánku s názvem "Fortel" a nebýt toho, tak bych si asi buď nic nevybral, nebo naopak koupil všechno, protože každý stánek nabízel něco zajímavého. Potřebovali jsme si tenkrát najít svůj vlastní domácí styl, abychom nekupovali pokaždé nové a nové výrobce. Našli jsme si Fortel, neboť jejich nádobí je takové přesně pro nás. Zainvestovali jsme do toho a pokaždé, když jíme z těch talíř...