Rád bych popsal jaké to je, když jsem se dobrovolně rozhodl jet do země, kam jezdí v létě spousta Čechů. No ty kráso - Chorvatsko. Nikdy bych neřekl, že tam pojedu se svojí rodinou a dobrovolně. Ale co se dá dělat, když je to hned za Polskem nejblíž k moři. Prostě to nějak dávalo smysl. Máme raději teplíčko a tak jsme naložili do auta celou rodinu včetně psů a vyrazili na jih. Byl jsem z té dovolené hodně příjemně překvapen. Myslel jsem si, že to bude špatný, ale cítil jsem se skoro jako doma. Copak, že turisté z Ameriky hledají McDonald’s, aby se pořádně najedli jako doma, ale my nakonec vyhlíželi všude Lidl, abychom si nakoupili jako doma. Bylo to fajn. Moc se mi to líbilo. I když jazyky jsou si podobné, ale ne stejné, tak se mi Chorvatsko bez příkras líbilo. Mrzí mě, že Chorvati asi do Čech nejezdí tak intenzivně jako Češi tam. To je podle mě velká škoda, že nemáme vztahy s Chorvaty vzájemnější než jen na to, abychom jsme s tam jeli v létě vymejt do moře a hurá přes hory zase z...
Stejně jako nikdy nevstoupíš do stejné řeky, tak ani jedna sezóna pěstování papriček není stejná jako ta minulá.